„Líbí se mi mluvit česky“

Německá spolková policie úzce spolupracuje s českými kolegy působícími na česko-německé hranici. Konají hlídky, vyměňují si vzájemně informace a společně bojují proti přeshraniční kriminalitě.  A právě domluva je nesmírně důležitá, obě strany se snaží překonávat jazykovou bariéru, a tak i němečtí kolegové se učí česky.

Je nám nesmírnou ctí, že právě VPŠ a SPŠ MV v Holešově může být při tom nápomocna. Na podzim roku 2019 oslovil vedení školy první policejní komisař Markus Leitl, velitel Společného česko-německého centra ve Schwandorfu, s žádostí o uspořádání jazykového kurzu češtiny pro úplné začátečníky.  Obě strany tak chtěly navázat na téměř třicetiletou kooperaci, jejíž klíčovou oblastí je právě výuka češtiny našich německých kolegů. Naše škola pro ně pořádá jazykové stáže či krátkodobé intenzívní jazykové kurzy zaměřující se na zvládání odborné terminologie. Kompletní jazykový kurz byl ovšem velká výzva, se kterou jsme neměli zkušenosti.

S chutí jsme se pustili do práce a kompletní plán byl za pár měsíců hotový. V květnu 2020 jsme měli přivítat první skupinu „nadšenců“. Asi není nikdo, koho by nezasáhla nečekaná covidová vlna, a ani my jsme nebyli výjimkou. Projekt se musel odložit. Čekali jsme dlouho, ale nakonec se povedlo v září 2020 uspořádat první výukový týden, i když za velmi přísných podmínek. Byl to náročný týden, naši kolegové absolvovali prvních 30 hodin, navzdory velkému kvantu nového učiva jejich chuť do práce neochabla. A pak zase! Žádné další kurzy vzhledem k epidemiologické situaci nebyly možné. Nechtěli jsme to vzdát a zahodit všechnu práci, kterou jsme měli za sebou, proto jsme se nechali inspirovat distanční výukou našich žáků a přešli na online formu.

Pro obě strany to bylo nové, učili jsme se za pochodu, ale nakonec jsme tu správnou cestu našli a dnes můžeme říct, že takto fungujeme už půl roku a výsledky jsou úžasné. Všem učitelům bychom přáli tak pilné a motivované studenty jako máme my. Vídáme se pravidelně každý týden, kombinujeme přímou výuku s e-learningovým kurzem a pokrok je znát. Ukázalo se, že i tato výuka nabízí mnohé bonusy a rozhodně je to proces oboustranně obohacující. Studenti nás baví svými roztomilými chybami, posuďte sami: Nesnáším ptáky, protože hovínají. Koupili jsme kuřáka pro dědečka. Pili jsme čaj a dlouho jsme diskovali. Můj víkend jsem byla hezký.

A když se dostaneme do úzkých a je potřeba déle vysvětlovat, slova Už to funguje působí jak blahodárná lázeň.

Je opravdu obdivuhodné, jak se naši „studenti“ prokousávají obtížnou gramatikou a slovní zásobou, přitom zvládají denní i noční služby, maminky své rodiny. Doufáme, že jejich dřina a zaseté úsilí se vyplatí a v červnových zkouškách všichni uspějí.

A co na vyučování říkají sami studenti? Jeden text za všechny,  ponechali jsme ho bez úprav.

Český jazyk a já

Abych byla upřímný, představovala jsem si, že to bude snazší. Můj první problém začal s výslovností dopisní „ř“, mezitím to funguje a slina zůstává v ústech. Miluji český jazyk, ale gramatika je opravdu velmi, velmi těžka. Zajímalo by mě, jak chybí písmena a změny kmenových slov v sedmi případech, jako je slovo „pes“ ? Nebo proč dostávají živí mužští kolegové koncovku „a“ a co osobní zájmena? A jak na to říkám:

„Blb vlk pln žbrnd zdrhl hrd z mlh Brd skrz vrch Smrk v čtvrť srn Krč“

A proč vždycky mluvíte tak rychle? V Německu se můžete nadechnout čárkou. Ach jo…..

Ale teď po šesti měsících pomalu vidím světlo na obzoru. A jsem opravdu ráda, když si konečně můžeme sednout v české restauraci a jíst lahodný řízek s hranolky. Samozřejmě objednávám v češtině.

Mgr. Martina Pořízková
oddělení cizích jazyků